Na faře v Semněvicích probíhá už čtvrtým rokem stavebněhistorický průzkum, na němž spolupracujeme se studenty z Ústav památkové péče Fakulty architektury ČVUT pod vedením Michal Rykl a Martin Kolovský. Pro dům je to mimořádná zkušenost. Během několika intenzivních dní studenti zkoumají konstrukce, vrstvy omítek, stavební detaily i drobné stopy po úpravách, které se zde za staletí odehrály. Fara se tak nestává jen místem k bydlení, ale také jakousi učebnicí, kterou lze číst přímo v jejích zdech.
Snažíme se postupovat pomalu a maximálně citlivě. Pozornost je věnována i drobnostem, kterých by si laické oko často ani nevšimlo – stopám po starých oknech, zazděných průchodech, změnách zdiva nebo otiskům někdejších konstrukcí. Při pečlivém ohledání se ukazuje, že dům je vlastně kronikou prostoru a času. Každá vrstva, každý detail může vyprávět příběh o tom, jak se zde žilo, pracovalo a jak se stavba postupně proměňovala.
Stavebněhistorický průzkum je zvláštní disciplína: nesnaží se dům rychle opravit, ale nejprve mu naslouchat. Zkoumá stavební fáze, materiály, technologie i vztahy mezi jednotlivými částmi stavby. Teprve díky tomuto pomalému poznávání lze rozhodovat, co zachovat, co obnovit a co doplnit tak, aby dům nepřišel o svou paměť.
Na jedné straně to znamená, že rekonstrukce nepostupuje tak rychle, jak by si člověk někdy přál pro pohodlí každodenního bydlení. Toto malé nepohodlí je ale nahrazeno něčím cennějším – vědomím, že dům bude mít svou historii uchovanou a srozumitelnou i pro příští generace. To, že se náš dům může stát místem takového výzkumu, bereme jako velké požehnání. Dům díky tomu není jen opravován, ale také poznáván a pochopen.