Někdy se věci vracejí z minulosti velmi nenápadně. Ne jako velké objevy, ale jako drobné fragmenty, které v sobě nesou paměť času. Tentokrát jsme dostali krásný dar – ručně vyšívaný erb patronů semněvické farnosti, šlechtických rodů Trauttmansdorff a Pallavicini z Horšovský Týn. Kdysi zdobil ornát semněvického kněze. Jemná výšivka, pečlivá práce rukou, která vznikla s vědomím, že bude součástí liturgie a slavnosti. Dnes se dochoval už jen fragment. Celý ornát se nedochoval – zůstala jen tato malá, ale výmluvná část.
Dar jsme dostali jako poděkování za naši práci při obnově fary. O to více si ho vážíme. Není to jen historický artefakt, ale i symbolické gesto – připomínka, že péče o stará místa má smysl a že jejich příběhy dokážou spojovat lidi napříč časem.
Celistvost věcí se totiž v čase rozpadá. Původní účel a smysl mizí, látky se rozstříhají, věci se ztratí, někdy skončí na půdě, jindy v zapomnění. Jen máloco přežije staletí v neporušené podobě. A přece právě z takových fragmentů někdy vznikají nové celistvosti. Pokud dostanou druhou šanci. Pokud nejsou vyhozeny na smetiště dějin, spáleny, rozežrány plísní nebo ztraceny v netečnosti.
Tahle výšivka je pro nás malou připomínkou lidí, kteří kdysi stáli u života zdejší farnosti jako její patroni a dobrodinci. A zároveň je připomínkou řemeslné krásy – práce, která vznikala pomalu, s trpělivostí a úctou k materiálu. Možná už neslouží svému původnímu účelu. Ale její příběh pokračuje dál. A my máme radost, že se stal součástí příběhu fary v Semněvicích znovu.