Rekonstrukce koupelny a toalety na faře se nakonec o něco zpozdí. Při odkopávání navážky jsme totiž narazili na klenby sklepních prostor, ale také na relikty lícového zdiva starší zdi, která zřejmě patří k některé z dřívějších stavebních fází domu.
Takové objevy člověku připomenou, že starý dům není jen stavbou, ale také vrstvou času, v níž se jednotlivé generace zapisují do zdí, podlah i země pod nimi. Právě proto nám záleží na tom, aby byla tato svědectví minulosti ve spolupráci s archeology řádně zdokumentována a interpretována. Je to bohatství místa, kterého si velmi vážíme a chceme je opatrovat s patřičnou péčí.
Také nalezené keramické střepy jsme proto předali k odbornému prozkoumání a dokumentaci. O jejich příběhu se určitě ještě vrátíme někdy příště.
Zajímavá je i otázka původního využití těchto místností. Dodnes o tom vedeme malé spory a domněnky. Jedna z pravděpodobných možností je, že zde mohl být čeledník, tedy prostor pro služebnictvo, které pomáhalo s provozem fary a s prací na jejím kdysi poměrně rozsáhlém hospodářském dvoře.
Jak se zdá, i při docela obyčejné rekonstrukci může člověk nečekaně otevřít dveře do minulosti. A tak se práce na koupelně na chvíli proměnila v malý archeologický průzkum domu, který stále ještě skrývá svá tajemství.