Pokračujeme v drobných, ale zásadních krocích, které vracejí faře její základní funkce. Tentokrát jsme se pustili do kamen v bývalé kanceláři. Možná nenápadná práce, ale ve skutečnosti rozhodující: bez tepla zůstává dům jen prázdnou schránkou. Poprvé jsme zatopili s nadějí. Oheň se chytil, dřevo zapraskalo – a po chvíli jsme zjistili, že místnost mizí v kouři. Tiše, nenápadně, skoro bez varování. Chyběl horní kachel.
Chybu jsme našli, doplnili, opravili. Kamna jsme znovu sestavili tak, jak mají být – jako celek, který drží pohromadě a funguje. A pak přišel ten okamžik: oheň hoří, tah komína pracuje, kouř odchází tam, kam má, a v místnosti se začíná držet něco mnohem důležitějšího – teplo.
Je to malý návrat. Do jedné místnosti se vrací život, možnost zastavení, práce i klidu. Není to ještě vítězství nad zimou, ale je to první pevný bod, od kterého se dá vyjít dál. Zima může přijít. My už máme místo, kde se dá zahřát.